Po loňském úspěšném víkendu s průletem silnic a silniček na Šumavě a Bavorském lese (viz. Kurvenkönig.de) jsme přibrali další spoluzávodníky a plni nadšení vyrazili 25. září vstříc víkendu.
Půl hodiny před plánovaným startem začalo „chcát“, teplota kolem 18ºC, chaos, zmatek, nestíhačka, přetížený WhatsApp. Každopádně ti co nevzdali, vyráží cca 14.20 od Mojmíra, já promokám cestou do Lídlu a pak je čekám na dálnici, Miloš vzdává, Radek opět nestíhá. Naštěstí za Kroměřížem už déšť připomíná jen zatažená obloha. Tak decentně přiložíme pod kotel a frčíme. U Vyškova projíždíme kolonu aut středem (a z prava L , co se dá dělat, spěcháme ) a pak je to až do Ostrovačic jen průjezd staveništěm.
V Rosicích zastavujeme na parkovišti u Lídlu. Sotva sundáme přilby, přijíždí můj dávný spolucestovatel Luďa z Olomouce na svém vymazleném BMW. Rychlá seznamovačka, cigaretka, natankovat a pokračujeme. Protože fakt nestíháme a obloha vyhrožuje deštěm, pokračujeme víceméně po hlavním tahu Jindřichův Hradec - Třeboň – Římov - Vyšší Brod. V 19.30 už ve tmě dorážíme k ubytovně Pod Hrází.
Ubytování si myslím zasloužilo samostatnou kapitolu – noc za stopade, povlečení pade, sociálky sice na chodbě, ale i to má své výhody. Potvory parkují samozřejmě v garáži, teda skladišti lodí. Občerstvení otevřeno dle dohody. Za ty prachy myslím docela dobrý.
My ale první večer vyrážíme do protější restaurace vyšší cenové skupiny, dáváme hromadně Budvar a guláš. Ve 20.30 přijíždí Radek, předávám mu klíče a jde vařit těstoviny. My za chvíli vyrážíme za ním, dojídáme těstoviny a narychlo zaháníme dehydrataci.
Sobota ráno je docela vpoho, snídáme vlastní zásoby a naháníme po telefonu WhiteDarka. Na celé Moravě prší, tak nevíme, vyjel nevyjel? Ten se ozývá asi v 9.hodin, že to má do Krumlova 20 minut a musí frčet. Musí stihnou Zlín – Český Krumlov pod 3 hodiny. My rychle balíme a vyrážíme. Oblačnost nízká, teplota nízká. Naštěstí nás hned rozehřívá úsek Vyšší Brod – Rožmberk nad Vltavou – Český Krumlov. Vynikající trasa podél Vltavy, připomínající tripy podél Salsy. Pak vydýchat na benzině v Krumlově, WhiteDark je již překafovaný, překouřený a nadržený na další kilometry.
Jedeme trasu Chvalšiny – Prachatice – Vimperk – Kašperské Hory – Čachrov – Železná Ruda. Po cestě oblíkáme nepromoky , teplota kolem 12ºC, tak ať se zahřejeme. Aspoň že cesta je suchá a zametená.
V Železné Rudě dáváme na benzince gulášovou polívku, zákusky a pomalu rozmrzáme. Zmrzlinu nikdo nechce. Pak přejíždíme na německou stranu Šumavy, jedeme Zwiesel – Spiegelau – přírodní park Bayerischer Wald – Mauth – Strážný. Průjezd národním parkem známe z loňska, takže plný knedlík , náklon, orgasmus, plný knedlík, náklon … a tak pořád dokola.
Po zklidnění emocí přichází testy Multistrady 1200 a pak cesta kolem Lipna do Vyššího Brodu. No a pak nějaká ta hygiena, večeře, bírek, štamprle a tak.
V neděli je počasí o stupeň lepší, snídáme v bufetu, platíme a kolem 10. hod.vyrážíme do Lipna dát si Stezku korunami stromů. Zajímavé, hezká vyhlídka, hodně peněz, ale po druhé už nemusím. Zejména ta skluzavka je tak pro malé děti. Pak vyrážíme zpět Vyšší Brod – Český Krumlov – Římov – Třeboň. V Třeboni dáváme pozdní oběd a pokračujeme dál plánovanou trasu Lásenice – Nová Bystřice – Jemnice – Moravské Budějovice – Dukovany – Ivančice. Samá objížďka, ale dobrý svezení. V Ivančicích tankujeme a měníme plány, z časových důvodů míříme na dálnici a pak k domovů, zaparkovat potvory do garáží.
Za víkend jsme ujeli cca 1000km z většiny na hezkých a zametených silnicích a kvůli tomu to určitě stálo za to. Určitě tam ještě zajedeme, tak snad bude počasí lepší.
Poděkování patří půjčovně DUCATI ze Zlína za zapůjčení testovacího stroje.